Tři kočky a přízeň

Ve džbánkovém domě,

žiju často sama,

žiju často sama,

sama potichu.

V letu zpěvní ptáci,

prohání se dvorem,

prohání se dvorem,

berou za kliku.

Tři kočky a přízeň,

slunko nad mou hlavou,

zaženeme žížeň,

bouře odplavou.

Tři kočky a přízeň,

tak co si přát víc,

zaženeme tíseň

v čase klekánic.

V údolí trav,

v údoli vzdechů,

své tělo složím,

na postel z mechu.

Do nebe říkám,

bohatým z nejchudších,

těm zbylým co nám zbyli,

s láskou se nekupčí.

Ve džbánkovém domě,

je mi občas hezky,

je mi občas hezky,

hezky pod kůží.

Mám tu ještě kytky,

a když nejsi k mání,

a když nejsi k mání,

vůni po růžích.

Tři kočky a přízeň,

slunko nad mou hlavou,

zaženeme žížeň,

bouře odplavou.

Tři kočky a přízeň,

tak co si přát víc,

zaženeme tíseň

v čase klekánic.

V údolí trav,

v údoli vzdechů,

své tělo složím,

na postel z mechu.

Do nebe říkám,

bohatým z nejchudších,

těm zbylým co nám zbyli,

s láskou se nekupčí,

s láskou se nekupčí,

s láskou se nekupčí,

s láskou se nekupčí.