Holka z muk

1. Ležím na ostrově svítá bohužel,

uprostřed oceánu lidských duší,

uprostřed oceánu lidských těl,

nebe se ptám, kdo je náš spasitel.

A7

R: Po svíci píšu slavný memoáry,

jak jsem si psával kdysi jako kluk,

hladovým vrabcům stavím z větví máry,

roky marně hledám v lukách holku z muk.

2. Ležím na ostrově s nocí do rána,

uprostřed oceánu věčných snílků,

uprostřed oceánu propána,

najdeme jen stopy od andílků.