Když měsíc rozlije světlo své po kraji
a hvězdy řeknou, že čas je jít spát,
pramínek vlasů jí ustřihnu potají,
komu no přece té, kterou mám rád.

Pramínek vlasů jí ustřihnu potají
já blázen pod polštář chci si ho dát,
ačkoliv sny se mi zásadně nezdají
věřím, že dnes v noci budou se zdát.

O sny mě připraví teprve svítání
zpěv ptáků v oblacích a modré nebe,
od vlasů jichž jsem se dotýkal ve spaní,
nový den nůžkama odstřihne tebe.

A na bílém polštáři do kroužku stočený
zbude tu po tobě pramínek vlasů,
já nebudu vstávat, dál chci ležet zasněný
je totiž neděle a mám dost času.

O sny mě připraví teprve svítání...

A na bílém polštáři do kroužku stočený...

Je totiž neděle a mám dost času.