Hlavu nosí v oblacích

1. Hlavu nosí v oblacích,

pyšná je jak horský štít,

Ami7

I když znám jen její smích,

v noci pro ní musím bdít.

G7 E7 Ami

I když vlastně jenom pro ní v noci bdím,

Ebdim H7 Emi

mám strach, že se ještě dlouho nedozvím,

jestli o tom vůbec ví,

že bydlíme v sousedství.

2. Po snídani zazvoní z prašné cesty její smích

pod okny nám zavoní růže v jejich kadeřích.

I když vlastně jenom pro ní v noci bdím,

mám strach, že se ještě dlouho nedozvím,

jestli o mně vůbec ví, že bydlíme v sousedství.

R: Sedím u koní, v oblacích jí vidím plout,

v květech jabloní drží klíče od mých pout.

E7 Ami

Vím, že se mi hlava jednou zatočí,

Ebdim H7 Emi

až se mi podívá zblízka do očí.

Pak jí tiše řeknu snad,

že jí mám už dlouho rád.

R: Sedím u koní, v oblacích jí vidím plout...

Ona možná odpoví, odpoví, že o tom ví,

odpoví, že o tom ví,

odpoví, že o tom ví.