Diego

R: Diego, don Diego, krásný koně máš,

Diego, don Diego, proč máš v očích pláč?

1. Za to hříbě, done Diego, tady nuggety mé všechny máš,

za to hříbě, done Diego, za tu malou bílou tvář.

R:

2. Pohlédni do očí svému koni, až v nich uzříš ohně zář,

pak skloň hlavu do jeho hřívy a nezapomeň na tu bílou tvář.

R:

Rec:

Tenkrát, tenkrát jsem ještě nevěděl, stařičký done Diego, co

to hříbě pro tebe znamenalo, nevěděl jsem, že se přihnalo

ráno štváno září ohňů až k vratům tvýho ranče s malým živým

uzlíčkem v sedle.

R: