Čisté víno

*: Chtěla bych ti být vděčná, víš, snad za to, že platím životem

naplněným tvou představou o bytí, lásce a cti,

já měla bych být vděčná za to, že platím

volností, kterou tak moc toužím mít.

R: Tak už mi nalej, mám duši docela prázdnou,

čistý víno mi nalej, já snesu víc,

nebuď jak malej, slova ti na jazyku váznou,

nejsem hloupá, vím, co chceš říct.

1. Vzpomínám, jak kdysi já mohla zlatou být,

čas mě nechal hrát si se psy, z jedný louže s nima pít,

teď jak voda v láhvi jsem, led však láhev trhá,

když zmrznu pod tvým pohledem, tak už tě nic nespoutá.

R:

2. Střepy z láhve jsou štěstí, slánka nosí pláč,

tu kaluž vína na stole už nepřeplave nikdo z nás,

líp bude, když zmizím, čas vypere z očí sůl,

odcházím do rytmu kapek stékajících z rampouchů.

R:

R: Jé, nalej, nalej, mám duši prázdnou, prázdnou,

víno mi nalej, nalej, já snesu víc, víc,

nebuď jak malej, malej, slova ti váznou, váznou,

nejsem hloupá, vím, co chceš říct.