Točí se točí

Točí se točí kola ve mlýně.

Točí se točí já jsem v tom nevinně.

Točí se kolo voda vzduchem

padá a já tomu mlejnu ukazuju záda.

A v tom mlejně žila překrásná dívka a já ji měl tuze moc rád,

měla modrý oči a černý vlasy, jenom jednu vadu, že nechtěla mi dát.

Nechtěla mi dáti ani políbení, nechtěla mi dáti ani hubičku.

Proto jsem jí musel, proto jsem jí musel, proto jsem jí musel topit v rybníčku.

Když se dcera domů dlouho nevracela, její otec mlynář o ní starost měl,

poslal za ní mládka, kouknout se co dělá poslal za ní mládka, aby za ní šel.

Když tam mládek přišel, právě topila se, její ručka bílá o pomoc prosila,

pomoct jí však nemoh, kosa byla ostrá jeho mladý čelo správně trefila.

Když se mládek s dcerou dlouho nevracely, přišel se sám mlynář, na dcerušku ptát.

Když ho kola mlýnský na prach rozemlely, řekl jsem si hochu, musíš na cestu se dát.

Točí se točí kolo ve mlýně. Točí se točí já jsem v tom nevině.

Točí se kolo, voda vzduchem padá a já tomu mlejnu ukazuju záda.