Pod křídly labutí

Ami Ami

Rád vzpomínal si na kdejakou ženu, uměl na všechno hrát, zpívat kantylénu,

poznal na obloze poštolku i káně, uměl krmit psy a řídit těžký saně,

byl to chlap, jak má být,kterej znal, jak ze dne na den žít.

Rád učil mě, že dobrý pivo pění a z hospody vzít roha bez placení,

znal každýho a měřil stejným metrem, byl víc než se mnou zasnoubený s větrem,

byl to chlap,jak má být, kterej znal,jak ze dne na den žít.

R: Pod křídly labutí chystáš se k odplutí dál,

za střelkou kompasu vítr ti počasí přál.

Údolí zůstalo tichý a zklamaný, kámen se na srdci hnul,

nestačím zamávat v očích je písek a sůl.

Druhým doved najít skrytej pramen, byl svůj a jenom pro sebe byl pánem,

když zmizel sníh a přišly jarní vůně, já tušila,že jeho srdce stůně,

byl to chlap, jak má být, kterej znal jak ze dne na den žít.

Tak zase šel a v očích stopy kouře, byl jenom vítr co přináší bouře,

byl řekou, co se v zátočině ztrácí, jen vzpomínky se čas od času vrací,

byl to chlap, jak má být, kterej znal jak ze dne na den žít.

R: Pod křídly labutí chystáš se ...