Zimní

1. V očích řežou ostrý šponky větru,

k televizím usadil se svět,

kámoš sirkou zapálil si Petru,

sníh, co ráno napad', dávno zhněd'.

R: Na lukách, na polích leží umazanej sníh,

naše oči bloudí krajem a my zpíváme a hrajem,

navečer, po nocích, co je a co není hřích,

hlučná banda tichejch bláznů cestou v nočním liduprázdnu

po kolena v závějích.

2. Půlnoc je jen deset kilometrů,

místo, kam se ničím nedá jet,

cítím teplo vlněnýho svetru,

hřeje, jako bych si ho sám plet'.

R: