Tři andělé

1. V zahradě pod vrbou smuteční seděli tiše jak pěna

tři andělé - dva byli skuteční, ten třetí byla moje žena,

[: přisednout neměl jsem odvahu, mlčeli patrně o mně,

duši mám čistou jak podlahu po plese v Národním domě. :]

2. Určitě skončili u cifer, sčítajíc všechny mé hříchy,

až si to přebere Lucifer, nejspíš se potrhá smíchy,

[: obloha zčernala sazemi z komínů vesmírných lodí,

dokud jsou andělé na Zemi, nic zlého se nepřihodí ... :]