Loučení s vůní šeříku

1. Koukám se skrzevá záclonu,

co mě to pod oknem budí,

zírám na vojenskou kolonu,

na auta s nápisem "LJUDI".

Po kapsách hrst drobné munice,

vracej' se do rodně Rusi,

děti jim donesly kytice,

někdo se rozloučit musí.

2. Šeříky a slzy dojetí,

píše se v tisku i v tlači,

i to, že do konce století

těch dvacet aut úplně stačí.

Doba už pracuje k porodu,

bouraj' se hráze a mýty,

proto nám zde v našem gorodu

uvolní tři-čtyři byty.