Jidáš

1. Noc jako sluj, vteřin šest do svítání,

pysk zpocený vyzývá podsvětí,

ó, ďáble můj, mrtvo jest slitování,

snad zisk splacený zradu mou posvětí.

2. Cár šarlatu, v tváři hlen z poplivání,

mříž u stěny, sedlá krev na rukou,

král bez šatů připraven k uvítání,

hle - kříž dřevěný s trnovou parukou.

R: Jidáši, k čemu výčitky svědomí,

Jidáši, k čemu tohleto smetí,

farizej nikdy rukama nelomí,

pro něho účel prostředky světí! (F Ami G Ami)

3. Noc bez kazu, mincí pár zvoní v plášti,

hlas zchraptělý do pekel neletí,

stín provazu jako dar plný zášti

pro vás, dospělí tohoto století!

R: Jidáši, dnes jsi důstojným občanem,

s mincemi nemáš nijaké viny,

zítra zas třicet stříbrných dostanem:

vždyť když ne my, tedy zradí ho jiný!