Svoji lásku zatýkám

Svoji lásku zatýkám denně zas a denně víc.

Vězení si marně přivykám, než si mládí odpykám.

Až si mládí odpykám budu smět se líbat s ní.

Prozatím je to prý na má léta hřích a nesmím ji mít na očích.

R: Z povzdálí jen ji vídat smím a v koutku snít si sám.

Že čas, že čas je ten lék, co vyléčí nám.

Na nic víc, na nic víc nečekám.

Je to velký, velký hřích, že se v pláči vzteky zalykám.

Že se láska stále proklatě brání, ač ji denně zatýkám.

Je to velký, velký hřích, že se toužím líbat s ní.

Že se stále po nocích toulám a svou lásku denně zatýkám.

R: Z povzdálí jen...