Heidi, děvčátko z hor

Toulal jsem se v létě po kopcích,

bez kompasů a map,

spával u ohňů, jak vandráci,

v noci koukal po hvězdách.

Na ten můj život plnej náplastí a stehů,

sbíral jsem sílu, abych došel ještě dál.

R: Rá--no, mě jak víla probudila,

kytku v náručí, v očích žár a vzdor,

Ami Emi

Heidi, děvčátko z hor.

Potom šeptem říká: " Pomoz mi,

živou vodu najít mám.

Takže napočítej do osmi,

tolik dnů pak budeš sám."

A já jsem hledal, tam v horách, vodu slepcům,

to abych věděl, že i dobrem dá se žít.

*: Hmm, příběh, jak z pohádky zbyl,

H7 Emi

už jsem jí neviděl,

ale sám sobě slíbil,

lidem pomáhej.