Trubač

1. Jsme břehy jedné řeky, jsme kola jedné káry,

Ami

nás pojí stejný osud, ať v dobrém nebo zlém,

když na Krakovské věži zatroubí trubač starý,

zas chytám svoji šavli a jsem plný naděje.

2. Jdem v ošuntělých šatech a sandály nás tlačí,

a slzy našich sester jak Jaroslavnin pláč,

zahrajte, harmoniky, ať lépe se nám kráčí,

jdem za svobodu bít se a je nám sedmnáct.

3. Co svoboda, že nespat, že porozbíjet vázy,

že vysmát se všem koním a jezdit rychlíkem,

na to jsme příliš vážní, nám ironie schází,

my za svobodou jinou teď krok za krokem jdem.

4. A koho vzíti s sebou, to kdyby člověk věděl,

a kdo bude náš vůdce, kdo prádlo bude prát

a kam se vrhnout nejdřív, a kdo si bude hledět,

jen aby ten svůj vozík dotáhl beze ztrát.

5. Je mrtev starý trubač, však dál zní jeho tóny,

velká je jeho láska, to věčné SOS,

[: jsme školáci, jsme děti, za chvíli bude zvonit

a z otevřených oken v rádiu hraje jazz. :]