Tenata

Zakopeme pouta,

zakryjeme je kobercem z mechu.

Zapomeneme,

kde bylo místo odpočinku bez náhrobku.

Jenomže pouta klíčí,

rostou stále výš.

Platíme daně z minulosti,

opakovaně souzení.

Mohli jsme jít kamkoliv,

ale postavili si zdi.

Laně vězí v tenatech,

nemohou tam a ani zpátky.

Až do nebe zdi sahají,

pršelo naposled loni.

Jedna kapka si cestu najít umí,

dává nám znamení, že se bouře blíží.

Zakopeme pouta,

zakryjeme je kobercem z mechu.

Zapomeneme,

kde bylo místo odpočinku bez náhrobku.

Nebudeme smutní

za místa, kde pro nás nic není.

Vítr honí smetí po strništi,

můžeš vidět, jak nespoutaní letí.

Mohli jsme jít...